pondělí 19. ledna 2015

FSSPX pokračuje v novém kurzu (2015)

 
FSSPX pokračuje v novém kurzu (2015)
Další aktuality z FSSPX
D. Grof
19. 1. 2015
Motto: „Duchovní, kteří dobře zastávají svůj úřad, buďtež uznáváni za hodny dvojí cti...“ (První list sv. apoštola Pavla Timothejovi - V, 17)
Úvod
Podívejme se dnes na několik dalších zpráv z prostředí FSSPX. Je obtížné je v poslední době všechny stíhat zpracovávat, vybírám proto jen ty, které mají přímou souvztažnost k další budoucnosti FSSPX, která je dle mého soudu pod současným vedením a při daném kurzu značně nejistá, a stručně je komentuji. Za některé zajímavé informace a postřehy tímto děkuji také přátelům ze skvělého tradičně katolického blogu Non Possumus.
 
Setkání FSSPX s „konzervativním“ prelátem
V článku zde jsem psal o chystaném setkání „konzervativního“ preláta Brandmüllera s nejvyššími představiteli FSSPX v semináři v Zaitzkofenu v Německu. Jednání proběhlo přesně podle plánu a my se hned vzápětí podíváme, jak bylo ze strany vedení FSSPX hodnoceno. V každém případě je čím dál zjevnější, že dosažení smíření s neomodernistickým Římem za každou cenu je nezvratným cílem biskupa Fellayho. Z tohoto důvodu pokračuje pod falešnou záminkou „věroučných rozhovorů“ v rozvíjení své nejnovější strategie tzv. „srdečných informačních setkání“. Tato setkání mají za cíl vystavět mosty mezi členy FSSPX a „konzervativním“ křídlem koncilní církve s vyhlídkou na praktickou dohodu a uznání FSSPX ze strany neomodernistického Říma, jak již bylo řečeno dříve.
Samotné hodnocení setkání a další plány do budoucna nám nejlépe zprostředkuje přímo vedení FSSPX. K dispozici je totiž další „důvěrná interní zpráva“ Generálního domu určená kněžím, kteří jsou členy FSSPX. Zpráva nese datum 18. prosince 2014. Co zpráva sděluje?
Především potvrzuje, že 5. prosince 2014 skutečně došlo k setkání v Zaitzkofenu a jmenuje jeho účastníky. Kromě kardinála Brandmüllera a biskupa Fellayho se za FSSPX zúčastnili prověřené „firmy“: otcové Schmidberger, Frey, Udressy, Wuilloud, Gaudron a Kasteleiner. Setkání bylo dle tohoto sdělení „velmi srdečné“ a zdálo se prý, že kardinál má „dobrý dojem z návštěvy semináře a z přijetí ze strany profesorů a seminaristů“.
Během setkání biskup Fellay a naši kněží vysvětlili postoje Bratrstva ohledně specifického statutu Druhého vatikánského koncilu, autority jeho dokumentů, jeho výkladu a jeho netypické povahy ´pastoračního koncilu´.“ Zpráva konstatuje, že na námitky Bratrstva kardinál odpovídal v zásadě stejně jako již dříve představitelé Komise Ecclesia Dei. Pak se ovšem nabízí otázka, k čemu taková setkání vůbec jsou. Nesmíme však zapomínat, že o věroučné otázky a obrácení neomodernistického Říma v nich primárně nejde. Otevřeně to přiznává i samotné sdělení: „Z teologického pohledu toto setkání nepřineslo nic nového. Rozdíly mezi těmito dvěma postoji jsou jasné.“ Pro současné vedení jsou však již dávno zapomenuta slova arcibiskupa Lefebvra o zbytečnosti rozhovorů, pokud se neomodernistický Řím nejprve neobrátí.
Zpráva pokračuje: „Setkání však kardinálovi umožnilo navštívit jeden z našich čtyř seminářů, setkat se s kněžími, poslechnout si námitky Bratrstva proti Druhému vatikánskému koncilu a pokoncilním reformám a potvrdit naši věroučnou jednotu.
A končí konstatováním: „Plánují se dvě nadcházející setkání s biskupem Athanasiem Schneiderem: první v semináři Jana Vianney ve Flavigny v lednu; a druhé v únoru v semináři sv. Tomáše Akvinského ve Winoně.
Na závěr je připojena již obligátní poznámka: „Toto sdělení je interní důvěrná informace, nesmí se šířit pod žádnou záminkou. Generální dům je, bude-li to nezbytné, zodpovědný za vnější komunikaci.
 
Důvěrné sdělení Generálního domu ve francouzštině
Je v tom i něco víc?
Jak vidíme, FSSPX pokračuje v nastoupeném kurzu sbližování s Římem a cestou ke své regularizaci bez toho, že by došlo k vyřešení věroučných otázek a obrácení Říma. Tedy zcela v rozporu s testamentem arcibiskupa Lefebvra i s logikou.
Abych dostál nařčením ze záliby ve „všemožných spiknutích“, dovolím si mírně zaspekulovat. Jak je možné, že v podstatě každé „interní důvěrné sdělení“ Generálního domu z poslední doby uniklo na veřejnost?
Nabízí se přinejmenším dva důvody, proč tomu tak je. Za prvé, tyto „úniky“ slouží jako testovací balónky jak budou reagovat kněží a seminaristé FSSPX a jaký bude vnitřní odpor a dále jak budou reagovat laici z okruhu FSSPX, protože přece jenom bez donací nemůže FSSPX dlouhodobě fungovat a v některých oblastech má již nyní problémy.
Za druhé, biskup Fellay si tím zároveň získává aureolu onoho stále zrazovaného dobrého pastýře, na kterého navíc neustále pod sebemenší záminkou útočí zlí nepřejícníci.
Ať už je tomu jakkoliv, vzhledem k tomu, že biskupa Fellayho ve vedení FSSPX obklopují lidé jako je P. Pfluger nebo P. Nély, nebylo by to nic překvapivého. Jisté je, že výběr míst pro setkání má nepochybně další cíl, jímž je pomalé podvědomé zpracovávání seminaristů, kteří budou kněžským pilířem „Bratrstva biskupa Bernarda“ v budoucnu. „Konzervativci“ z Říma jsou jim přímo či nepřímo prezentováni jako spojenci a docela rozumní lidé, kteří sami mají v dnešním Římě problémy pro své „konzervativní“ názory a zálibu v tradiční liturgii. Jsme vlastně na stejné lodi a spolu zmůžeme víc. Musíme se sjednocovat, nikoliv dělit!
Jistěže. Je tu však jeden malý problém. Žádná jednota, která plně nespočívá na věroučných základech starých bezmála 2000 let, nikdy nevydrží.
FSSPX musí být přitažlivé
Zrádcem par excellence je ovšem asistent biskupa Fellayho P. Pfluger. Dokonce se zdá, že pokud jde o zradu, je vždy o krok napřed přede všemi ostatními. A protože v poslední době pronesl několik pozoruhodných výroků, připomeneme si zde alespoň některé.
20. prosince poskytl P. Pfluger rozhovor, který byl následně přetištěn také na Katolisches.info (zde). V něm mimo jiné říká, že FSSPX není tak misionářské, jak by mělo být, přičemž důvodem je to, že někteří věřící „prostě nechtějí žádnou změnu“. Je potřeba, aby atmosféra v FSSPX byla „přitažlivá a misijní“.
Co se týká vztahu k Římu a krizi uvnitř FSSPX v roce 2012, vnímá jí P. Pfluger tak, že „nic a nikdo nebyl zrazen“. Věci se vyvíjejí k lepšímu, protože kupříkladu před šesti lety nebylo generálnímu představenému biskupovi Fellaymu dovoleno slavit velkou pouť v Lurdech. A v roce 2014 „nás místní biskup vřele přijal a naši tři biskupové slavili v bazilice pontifikální mši“. Nu, vskutku záviděníhodný pokrok.
Kromě toho P. Pfluger v rozhovoru pronesl i další pozoruhodné výroky na téma Tradice a role FSSPX, které již nemohou překvapit. Nemá smysl z celého rozhovoru dále obsáhle citovat, postačí říci, že podprahová informace je jasná: doba se změnila, krize sice postoupila, ale uzavírat se kontaktům s neomodernistickým Římem resp. jeho „konzervativními“ preláty není možné. Kdo to nepochopil, není dobrý věřící, ale fanatik.
„Spolu budeme silnější!“
Závěrem bych chtěl ocitovat ještě jeden výrok, který měl P. Pfluger soukromě pronést nedávno v Německu. Vzhledem k bližším okolnostem, které jsou mi známé, jsem nakloněn věřit tomu, že je tento výrok autentický, byť jej není možné nezvratně prokázat. Pro jeho závažnost jej nicméně čtenářům taktéž předkládám. V  souvislosti s nynějšími jednáními s neomodernistickým Římem měl P. Pfluger bez obalu pronést následující tvrzení:
Musíme dojít sjednocení s Římem. Pak se budeme moct spojit s Bratrstvem sv. Petra a společně budeme silní.
Po výroku P. Nélyho, dalšího asistenta biskupa Fellayho, že „vlak skutečně směřuje do Říma“, se v kontextu současných „srdečných setkání“ jedná o další silně znepokojující zprávu.
Závěr
Věci se pomalu ale jistě mění. Konec konců bylo v komuniké Svatého stolce veřejně prezentováno, že bylo rozhodnuto „pokračovat postupně a v rozumném časovém úseku ... s vyhlídkou na předpokládané plné smíření“.
Není nepravděpodobné, i když ne zaručené, že několik dobrých kněží možná ještě časem FSSPX opustí, jiní se s vnitřní nelibostí nakonec přizpůsobí, ale především mezitím vyroste nová generace kněží vychovaná v seminářích, v jejichž čele dnes po personálních výměnách stojí lidé naprosto oddaní novému kurzu biskupa Fellayho. Tito noví kněží se logicky zároveň stanou oporou biskupa Fellayho. Celkově vzato taková taktika indoktrinace nových generací není nijak nová a v dějinách se ji pokoušel v mnohem širším měřítku uplatnit kdekdo.
Co se týká českých kněží FSSPX, vystupují jako jednotná fronta bezvýhradně veřejně podporující své vedení v Menzingenu, přičemž minimálně v jednom případě to hraničí až s podlézáním. Kupříkladu snaha prokazovat dobré úmysly biskupa Fellayho publikováním překladu jeho „pravověrného“ rozhovoru v materiálech FSSPX určených věřícím, je výslovně směšná. O generálním představeném FSSPX je totiž dobře známo, že se nerozpakuje komukoliv, kdekoliv a kdykoliv říci přesně to, co chce slyšet, a nekonzistentnost jeho výroků je celosvětově proslulá. (Na rozporné výroky biskupa Fellayho jsem poukázal mimo jiné např. v článku zde.) Prozatím jediné v čem biskup Fellay trvale zůstává konzistentní, je jeho reálné jednání, které jednoznačně směřuje ke smíření s neomodernistickým Římem.
Jak se zdá, vlak se skutečně kvapně chystá k odjezdu směr Řím. Jízdenka je v tomto případě žel Bohu jednosměrná.