středa 21. ledna 2015

Rozhovor s biskupem de Castro Mayerem (1990)

 
Fideliter č. 73, leden-únor 1990
 
Jak se ve věku 95 let cítíte?
Odpovím jako obvykle: lépe než si zasluhuji. Díky Bohu, jsem zdravý!
Jaké momentálně vykonáváte aktivity?
Na radu svého lékaře vedu poklidný život. Slavení mše svaté, modlitba, studium a čtení jsou tím, čím se zaměstnávám.
Cítíte se osamělý?
Naprosto ne. Jsem obklopen svými kněžími. Čtyři z nich žijí poblíž mě. Jiní mě často navštěvují, zvláště otec Eduardo Athayde. Cestuje 130 kilometrů, které dělí jeho farnost S. Antonio de Padua od Campos, aby se mnou pohovořil. Je tu také deset mladých, kteří zde žijí a začínají se připravovat na kněžství.
Co můžete říci o své účasti na svěcení čtyř biskupů v Econe minulý rok?
Opakuji, co jsem už někdy řekl: má přítomnost na tomto obřadu byla způsobena povinností ve svědomí:
-          učinit vyznání katolické víry před celou Církví,
-          zachovat kněžství a mši svatou,
-          hluboké a upřímné přilnutí k postoji arcibiskupa Lefebvra.
Mohu dnes opakovat, co jsem řekl vloni při svém příjezdu do Econe: „Spáchal bych smrtelný hřích, kdybych zde, když mám tu příležitost, nebyl přítomen.“
Myslíte si, že je smíření s Římem možné?
Neexistuje opozice mezi námi a Římem apoštolů, katolickým Římem zalévaným krví mučedníků. Stačí, aby se církevní autority smířily s neomylnou tradicí Říma, aby zavrhly úchylky Druhého vatikánského koncilu a pošetilosti onoho zlého „ducha koncilu“ a smíření bude automatické, „ipso facto“.
Byly zde pokusy o kontakt s vámi kvůli smíření?
Ano, byly tu oficiální pokusy. Vždy odpovídám: „Nemohu se obrátit zády k tomu, co jsem deklaroval v Econe.“ Požádat o odpuštění by znamenalo jít proti povinnosti svědomí. Znamenalo by to zavrhnout to, co jsem dělal pro dobro Církve a spásu duší; znamenalo by to opustit věc, za kterou bojuji po boku arcibiskupa Lefebvra, věc katolické Tradice.
Nechává vás exkomunikace lhostejným?
Lhostejným ne. Ačkoliv je neplatná, zarmucuje mě, protože ukazuje žalostný stav, v němž se lidská strana Církve nachází. Ukazuje to sílu averze, kterou současní členové hierarchie chovají vůči tomu, co Církev vždy učila. Žádají o prominutí nejhorší nepřátele Církve, luterány, anglikány, Židy, zatímco umenšují své společenství s nejvěrnějšími syny Svaté Církve.
Jaké poselství byste rád předal našim čtenářům?
Zůstaňte pevní ve Víře! Pečlivě uchovávejte poklad, který vám byl svěřen; katolickou Tradici! Z milosti Boží jsem předal, co jsem přijal od Církve, co jsem se naučil v semináři v Římě: nauku Otců Církve, apoštolů, Našeho Pána: Tradidi quod et accepi! O co bych mohl žádat katolíka, ne-li o neporušené zachování tohoto neocenitelného pokladu?
Zdroj: The Recusant 
Překlad: D. Grof