sobota 5. září 2015

Komentář Eleison CDXXV – Řád lásky (2015)



Komentář Eleison CDXXV – Řád lásky (2015)
(425)
5. září 2015
 
 
ŘÁD LÁSKY

Co si katolická Církev myslí o „rasismu“? Nebo o „antisemitismu“? Nebo o „šovinismu“? Nebo o „homofobii“? A tak dále a tak dále. Není v liberálním světě, kde se očekává, že každý je ke každému milý, překvapující, jak „politická korektnost“, jak se zdá, přichází pravidelně s novou třídou lidí, kterou máme my všichni nenávidět? Katolická Církev následující svého Božského Mistra říká, že máme milovat svého bližního a nenávidět nikoho, ale neříká, že bychom měli milovat všechny lidi bez rozlišení. Podívejme se, jak velký katolický teolog vnáší řád do naší lásky k Bohu a člověku. Zde jsou podstatné části ze 13 článků ze Summy Theologické sv. Tomáše Akvinského, 2a 2ae, otázka 26:
1 Láska má řád, protože je to přátelství v nadpřirozené blaženosti a tato blaženost má svůj výchozí bod v Bohu a kdekoliv máte věci pocházející z výchozího bodu, máte řád. (Všimněte si, jak katolík okamžitě vztahuje významnou otázku k Bohu. K čemu by liberálové okamžitě jako k výchozímu bodu vztahovali svou „přívětivost“? K nenávisti k nacistům? Vážně...)
2 Láska musí milovat Boha více než bližního, protože láska je přátelství v blaženosti a všechna blaženost pro mě nebo mého bližního má svůj zdroj v Bohu. (Kam liberálové umisťují zdroj svého štěstí? Do sebenaplnění? Do svých kolegů? To jsou poměrně ubohé formy štěstí.)
3 Bůh musí být milován více než já sám, protože všechna (nezkažená) stvoření, každé svým způsobem, přirozeně milují obecné dobro nad svým individuálním dobrem a Bůh je přirozeným i nadpřirozeným obecným dobrem všech.
4 Duchovní já musí být milováno před duchovním bližním, protože já jsem sobě bližší, než jsem ke svému bližnímu – takže pokud nemiluji sebe (duchovně), pravděpodobně nebudu milovat svého bližního. Ale 
5 Duchovní bližní musí být milován před tělesným, tj. před svým vlastním tělem, protože duch je před tělem, jelikož duch se přímo podílí na blaženosti, zatímco tělo se na ní podílí jen nepřímo (skrze ducha).
6 Někteří bližní musí být milováni víc než jiní, protože se všichni liší ve své blízkosti k jednomu ze dvou pólů lásky, objektivnímu k Bohu či subjektivnímu ke mně. Svatí jsou blíže k Bohu, bližní ke mně.
7 Objektivně budou svatí více milováni než příbuzní, ale subjektivně budou bližní milováni intenzivněji než svatí, protože jsou různými způsoby bližší – „Láska začíná doma.“
8 V zásadě budou pokrevní příbuzní milováni před nepříbuznými, protože pokrevní pouta jsou přirozená, daná a podstatná. Nahodile však mohou být jiná přátelská pouta silnější.
9 Objektivně mají být rodiče milováni více než děti, protože jako zdroje života a mnohého užitku jsou rodiče bližší k Bohu, subjektivně nám však z několika důvodů mohou být bližší děti.
10 Otec by měl být milován více než matka, jako taková, protože skrze roli, kterou každý hraje při tom, když nám dává život, je otec formální a aktivní, zatímco matka je materiální (mateřská) a pasivní. (Sv. Tomáš psal o lidech, kteří jsou normální a nikoliv zbavení [své] přirozenosti, jak jsou dnes.)
11 Objektivně mají být rodiče milováni více než manželka, protože jako zdroje života a mnohého užitku jsou rodiče bližší k Bohu, ale subjektivně má být ta, která je „jedním tělem“ s manželem, milována více.
12 Objektivně má být někdo, kdo nám činí dobro, milován více než někdo, komu činíme dobro, protože je pro nás zdrojem dobra, ale subjektivní blízkostí milujeme více někoho, komu činíme dobro z mnoha různých důvodů, např. „Je požehnanější dávat než přijímat.“
13 I v nebi stále bude existovat řád lásky, zvláště milování Boha nade vše. Také objektivní řazení bližního pro jeho blízkost k Bohu se bude tam počítat víc než zde na zemi.
„Rasismus“? – které rasy jsou bližší Bohu či mně? Nejsou všechny stejné. „Antisemitismus“? – jsou „semité“ přáteli či nepřáteli Boha? „Šovinismus“? – pomáhají mi dnešní ženy na mé cestě k Bohu nebo mi překážejí? „Homofobie“ – jak jsou „homosexuálové“ ve shodě s Bohem?
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof