sobota 14. listopadu 2015

Komentář Eleison CDXXXV – Zarputilí nevěřící (2015)



Komentář Eleison CDXXXV – Zarputilí nevěřící (2015)
(435)
14. listopadu 2015
ZARPUTILÍ NEVĚŘÍCÍ
Když dnes skomírající zbytky křesťanstva čelí muslimské invazi organizované tisíciletými nepřáteli Boha a umožněné mizernými politiky západních národů a odpornými médii, je dobře si připomenout, jak často v minulých dobách křesťanstvo bylo ohroženo muslimskými invazemi, a jak se tehdy křesťanstvo bránilo obrácením se k Bohu. V létě roku 1683 oblehla obrovská muslimská armáda o nějakých 150-300 tisíci vojáků Vídeň a hrozila, že zaplaví Evropu z jihovýchodu. Muslimové dokonce předpokládali dobytí Říma ke slávě islámu. S pomocí svatého kapucína P. Marka z Aviana se papeži Inocencovi XI. podařilo shromáždit křesťanskou armádu z několika evropských národů, aby pomohl Vídni. Zde je modlitba tohoto kapucína právě před bitvou:
„Velký Bože zástupů, popatř na nás padající zde k zemi před Tvým Majestátem, abychom získali odpuštění našich vin. Dobře víme, jak jsme si zasloužili, že nevěřící povstali proti nám, aby nás sužovali, protože nepravosti, jež jsme páchali každý den proti tvé dobrotě, oprávněně vyvolaly tvůj hněv. Ó velký Bože z hloubi svého srdce tě prosíme o odpuštění; hnusí se nám hřích, protože se tobě oškliví; jsme sužováni, protože jsme často hněvali tvou nejvyšší dobrotu. Pro lásku k tobě bychom spíše tisíckrát zemřeli, než abychom spáchali nejmenší čin, který by tě rozzlobil. Přijď nám na pomoc, ó Pane, se svou milostí, a nenech své služebníky porušit smlouvu, jíž jsme uzavřeli s tebou samým. Slituj se nad námi, slituj se nad svou Církví, kterou se zuřivost a síla nevěřících nyní připravuje sužovat. I když je to naší vlastní vinou, že zaútočili na klid těchto křesťanských zemí, a i když všechny potíže dopadající na nás nejsou ničím jiným, než důsledkem naší vlastní špatnosti, přesto nám buď přízniv, ó Bože vší dobroty, a nepohrdej dílem svých vlastních rukou. Rozpomeň se, jak nás zachránit z otroctví Satana; tys prolil svou Drahocennou Krev.
„Dovolíš, aby byla pošlapána nohama těchto psů? Dovolíš, aby drahocenná perla víry, jíž jsi vyhledal s takovým zápalem a zachránil s takovým utrpením, byla hozena těmto sviním, aby po ní šlapaly? Nezapomeň, ó Pane, že jestliže dovolíš těmto nevěřícím, aby nad námi zvítězili, budou se rouhat tvému svatému Jménu a vysmívat se tvé moci a tisíckrát volat: „Kde je jejich Bůh, Bůh, který byl bezmocný je zachránit z našich rukou?“ Nenech, ó Pane, aby se ti zazlívalo, že jsi podlehl zuřivosti vlků, právě když jsme tě vzývali v naší bídě a mukách. Velký Bože bitev, přijď nám na pomoc! Budeš-li stranit naší věci, armády nevěřících nám nemohou ublížit. Rozptyl tyto lidi, kteří chtěli válku! Pokud jde o nás, nežádáme nic víc než být v míru s tebou, se sebou i s našimi bližními...“
Modlitba pokračuje žádostí o to, aby vůdci křesťanských armád a vojáci byli posíleni Boží milostí, duchem a odvahou hrdinů Starého zákona, aby mohli vyhladit nepřátele Kristova jména a ukázat Boží moc. Ať Bůh shlédne na víru, naději a lásku křesťanských vojáků. V Jeho jménu jim Marek požehná na jejich cestě do bitvy. Ať Bůh zadrží rameno svého hněvu vztyčené nad nimi a dá Svým nepřátelům poznat, že neexistuje žádný jiný Bůh kromě Něj. Jako Mojžíš, Marek pozvedne své paže, aby požehnal křesťanským vojákům. Ať jim Bůh dá vítězství a zkázu Jeho i jejich nepřátel. Amen.
Jak politicky nekorektní! „Psi“ a „svině“ – Jak rasistické! Neúnosné! Skutečností však je, že Bůh dal křesťanům senzační vítězství, které vrhlo muslimy na 300 let zpět. Nyní jsou zpátky. A tentokrát zde prakticky nezbyla žádná kajícnost vzývat Všemohoucího Boha.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof