pondělí 27. června 2016

Komentář Eleison CDLXVII – Vykolejení směřování (2016)

 
Komentář Eleison CDLXVII – Vykolejení směřování (2016)
(467)
25. června 2016
 
VYKOLEJENÍ SMĚŘOVÁNÍ   
Mnozí katolíci, kteří milují Církev a chápou, co by pro ni Bratrstvo sv. Pia X. mohlo a mělo dělat, byli povzbuzeni nedávnými slovy jednoho z jeho biskupů. Mysleli si, že možná ještě může být odvráceno od dohody, díky níž by se vydalo pod nadvládu některých (objektivně) nejhorších nepřátel Církev v celé její historii – neomodernistických oficiálních představitelů dnešního Říma. Skutečně bylo řečeno mnoho dobrých věcí v kázání biskupa de Galarrety při posledních kněžských svěceních 3. června ve Winoně v Minnesotě, než se [seminář] přesune do Virginie. Žádný stoupenec katolické Víry by si však neměl dělat příliš velké naděje.
Jeho kázání začalo tím, že propojilo katolické kněžství s Naším Pánem Ježíšem Kristem jakožto jedinou Cestou, Pravdou a Životem. Ale, pokračoval, v dnešní Církvi existuje relativismus v nauce, který otevírá dveře relativismu v mravech a takovým pohoršením jako je nedávná římská synoda, která dokonce zvažuje podávání Svatého přijímání rozvedeným a „znovusezdaným“ párům. Biskup řekl, že tato pohoršení mají kořeny v Druhém vatikánském koncilu, a kritizoval koncil, že je špatným stromem, z nějž jsou logicky pouze špatné plody. Msgr. Pozzo před pár týdny vyvolal naděje, že Bratrstvo, aby získalo oficiální uznání od Říma, nebude muset přijmout koncil, ale biskup správně poukázal na to, že papež František i kardinál Müller od té doby takové naděje zmařili, když vyjasnili, že jejich uznání Bratrstva bude stále vyžadovat toto přijetí.
Biskup uzavřel kázání: „Proto je také jasné, že boj (Bratrstva) pokračuje. Jak náš generální představený, biskup Fellay, řekl, máme-li si vybrat mezi vírou a kompromisem, byla již volba provedena – žádný kompromis.“ Bojovná slova, biskup však okamžitě připojil případná „zadní vrátka“ toho druhu, který u něj dobře známe: „Bůh jistě může změnit okolnosti a uvést nás do jiné situace, v což my všichni doufáme.“ Nemohly by totiž „změněné podmínky“ zahrnovat nějakou důmyslnou shodu přijatelnou Římu i generálnímu představenému, kterou by posledně zmíněný mohl přijmout? (Ani se nedá použít to, že biskup de Galarreta předem citoval slova generálního představeného proti své vlastní politice, protože vlastní slova tohoto generálního představeného jej obvykle nezavazují.)
To, co důrazně naznačuje, že bojovná slova ve skutečnosti neodpovídají vlastním úmyslům generálního představeného, je rychlost, s jakou byl text, který je zahrnoval, odstraněn (aby byl pozměněn nebo vyhozen?) tak brzy potom, co byl umístěn na oficiální webové stránky Bratrstva v USA. Jaký méně významný oficiální představitel Bratrstva by mohl vydat příkaz v podstatě se zříci slov jednoho z jeho vlastních biskupů? Takovou ideu docela potvrzuje přednáška přednesená 5. června druhým nejvyšším mužem ve vedení Bratrstva k farníkům kostela Bratrstva v Houstonu v Texasu, jíž se vedení od té doby nezřeklo (komentáře kurzivou):
P. Pfluger řekl, že není nic špatného na tom, jít s Římem (iluze); že Bratrstvo půjde, jaké je (iluze); že se musíme pohnout s dobou a nyní je čas být v Římě (iluze); že si arcibiskup Lefebvre ve své době také mnohokrát odporoval (iluze – viz Komentář Eleison  z 11. června), a nakonec, že tady a teď musíme důvěřovat biskupu Fellaymu (po všech jeho „terminologických nepřesnostech“? – iluze!). První asistent Bratrstva však může víc než svobodně říkat takové věci, protože jsou věrné směřování ve vedení Bratrstva, vydat se pod nadvládu Říma.
Na závěr, milí čtenáři, se kvůli všemu dobrému, co by pravé Bratrstvo mohlo a mělo dělat pro univerzální Církev, všemi prostředky modlete za zázrak vykolejení tohoto směřování k Římu, a vyviňte všechen tlak, jaký můžete, na představené, kteří se budou účastnit schůzky na konci června (ještě ne generální kapituly, ale připravující takovou osudovou kapitulu), aby se učinili nástrojem Božím při vykolejování tohoto směřování.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof