Jak katolíci upadají do liberalismu (1884)
Dr. Don Félix Sardá Y Salvany
Způsoby,
jimiž je věřící křesťan vtažen do omylu liberalismu, jsou rozličné.
Velmi často
je zkaženost srdce důsledkem omylů rozumu, ale ještě častěji následují omyly
rozumu zkaženost srdce. Dějiny herezí ukazují tuto skutečnost velice jasně.
Jejich počátky takřka vždy prezentují tutéž povahu – buď zraněnou sebelásku,
nebo pocit křivdy, která má být pomstěna; buďto je to žena, která přiměje
hereziarchu ztratit svou hlavu a svou duši, nebo je to pytel zlata, za nějž
prodá své svědomí.
Omyl takřka
vždy má svůj původ nikoliv v hlubokomyslných a pracných studiích, ale
v trojhlavé nestvůře, kterou sv. Jan popisuje a nazývá Concupiscentia carnis, concupiscentia
oculorum, superbia vitae (žádostivost těla, žádostivost očí, pýcha života).
Zde jsou zdroje všeho omylu, zde jsou cesty k liberalismu. Krátce si je rozebereme. 1. Lidé se stali liberály kvůli přirozené
touze po nezávislosti a po snadném životě. Liberalismus je nutně nakloněný
narušené přirozenosti člověka, stejně jako katolicismus vůči ní stojí zásadně
v protikladu. Liberalismus je osvobozením od omezení; katolicismus je omezováním
vášní. Padlý člověk skrze velice přirozený sklon miluje systém, který
legitimizuje a posvěcuje jeho pýchu rozumu a oprávněnost vášní. Proto
Tertullian říká: „Duše, ve svých vznešených touhách, je přirozeně křesťanská“.
Podobně se dá říct, že člověk, skrze poskvrnění svého původu, se přirozeně rodí
liberálem. Logicky se pak prohlašuje v určité podobě za liberála, když
objeví, že liberalismus nabízí ochranu pro jeho vrtochy a omluvu pro jeho
slabosti.
2. Lidé se
stávají liberály z touhy po kariérním postupu v životě. Liberalismus
je dnes dominující ideou; vládne všude a zvláště ve sféře veřejného života. Je
tudíž jistým doporučením k veřejné oblibě.
Na počátku
života se mladý muž rozhlíží kolem sebe po rozličných stezkách, které vedou ke
štěstí, slávě a vidí, že takřka nepostradatelnou podmínkou dosažení vytouženého
cíle je, přinejmenším v naší době, stát se liberálem.
Nebýt
liberálem, znamená dát mu do cesty hned na počátku to, co se zdá být
nepřekonatelnou překážkou. Musí být heroický, aby vzdoroval Pokušiteli, který
mu ukazuje, jako to učinil Ježíši Kristu na poušti, skvělou budoucnost, a říká: Haec omnia tibi dabo si cadens adoraveris
me: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Hrdinové
jsou vzácní, a je přirozené, že většina mladých mužů na počátku své kariéry se
přidá k liberalismu. Slibuje jim pomoc mocného tisku, doporučení mocných
ochránců, silný vliv tajných společností, záštitu uznávaných lidí. Ubohý
ultramontán potřebuje tisíckrát větší zásluhy, aby sám sebe učinil známým a
získal si jméno, a mládí je obyčejně málo zásadové.
Liberalismus
je navíc v podstatě příznivě nakloněn veřejnému životu, jejž tento věk tak
horlivě provozuje.
Jako
pokušitelskou návnadu nabízí veřejné úřady, pověření, výnosné posty atd., které
utvářejí organismus této oficiální mašinérie. Zdá se být absolutní podmínkou
pro politický postup. Potkat ambiciózního mladého člověka, jenž pohrdá zrádným
člověkem, který korumpuje, a nesnáší jej, je zázrakem Boží milosti.
3. Lidé se
stávají liberály z chamtivosti nebo z lásky k penězům. Vyjít se
světem, uspět v obchodu, je vždy stálým pokušením liberalismu. Mladý muž
na to naráží na každém rohu. Kolem sebe tisíci způsoby cítí utajené či otevřené
nepřátelství nepřátel své víry. V obchodním životě nebo v povolání je
opomíjen, přehlížen, ignorován. Nechte jej trochu polevit ve víře, přidat se
k tajné společnosti a hle, závory a mříže jsou odstraněny; získává „sezame,
otevři se“ k úspěchu! Pak nespravedlivá diskriminace vůči němu mizí
v bratrském objetí nepřítele, který odměňuje jeho zradu tak, že mu tisíci
způsoby umožňuje postup. Takovému pokušení ambiciózní člověk obtížně odolá. Buď
liberálem, připusť, že neexistuje žádná velká odlišnost mezi náboženskými
vírami lidí, že jsou konec konců všechny v podstatě stejné. Ukaž hloubku
svého myšlení tím, že připustíš, že jiná náboženská přesvědčení jsou pro druhé
lidi stejně dobrá, jako je tvoje víra pro tebe; pokud je známo, oni jsou stejně
dobří jako ty; to, čemu člověk věří, je z velké části otázka vzdělání a
temperamentu; a jak rychle jsi poplácán po zádech jako člověk s „širokým
rozhledem“, který unikl úzkým omezením své víry. Budeš do velké míry
podporován, protože liberalismus je ke svým konvertitům velmi štědrý. „Toto
všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět,“ říká Satan na
poušti Ježíši Kristu.
Takové jsou
obvyklé případy uchýlení se k liberalismu, z nich vyplývají všechny
ostatní. Kdokoliv, kdo má nějakou zkušenost se světem a lidským srdcem, může
snadno najít další.
Zdroj: Liberalism is a Sin, Dr. Don Félix Sardá
Y Salvany, kapitola 25
Překlad: D.
Grof
